Kostarika bývá označována středoamerickým Švýcarskem nebo také zahradou Střední Ameriky.

Bývalá „banánová republika“ se během více než stoletého vývoje v demokracii, neutralitě, bez vojenských převratů a s povětšinou moudrými a osvícenými politiky ve svém čele, vypracovala na vzorovou zemi regionu. V širokém okolí nejvyšší životní úroveň, bezpečí, klid, stabilita a především ochrana přírody, v níž Kostarika hraje jednu z vůdčích rolí na celém světě. Uvádí se, že podle počtu živočišných a rostlinných druhů na jednotku území nemá Kostarika na světě srovnání.

Rozloha Kostariky je 51 100 km čtverečních, žije zde 4,1 milionu obyvatel, měnou je kostarický colón.

Mluví se zde španělsky.

Hlavní město San José je známé pro svůj pozoruhodný urbanistický vývoj, kdy historické budovy z koloniálního období přímo sousedí s ultramoderními stavbami. Název města je odvozen od jména svatého Josefa (španělsky San José). V blízkém okolí města se nachází dvě stále ještě činné sopky.

Nejzajímavější místa: Poás – aktivní sopka v centrální části Kostariky. Jeden ze tří kráterů této středoamerické sopky je gejzír. Kostarika má mnoho sopek, ale sopka Poás získala velkou slávu v roce 1910, kdy vyvrhla sloup páry vysoký 6 kilometrů. V dalších příležitostech vychrlila páru 300 metrů vysoko. Podoba tohoto kráteru je podobná zjizvené měsíční krajině uzavřené do kotle o průměru 1,6 kilometrů a hloubka je odhadována na 300 metrů.

Kolem sopky se rozkládá národní park stejného jména, je to nejstarší a největší park Kostariky.

Národní park Arenal – nachází se zde více jak polovina všech živočišných druhů známých v Kostarice.

Cartago- nejstarší město Kostariky založené roku 1563. Nedaleko města se nachází botanická zahrada El Jardín Botanico Lankester zaměřená na pěstování orchidejí či oblast Aguacaliente, kde jsou horké minerální prameny.

Něco z historie: Prehistorické období Kostariky je zahaleno rouškou tajemství. Bylo objeveno jen několik archeologických vykopávek a neexistuje žádná zmínka o psaném jazyku. První historické záznamy pocházejí z roku 1502, kdy zde 17 dní pobýval Kryštof Kolumbus. Ten byl natolik okouzlen zlatem zdobeným oblečením místních obyvatel, že zemi okamžitě pojmenoval Costa Rica, „bohaté pobřeží“.

Zvláštností Kostariky je, že už před několika lety zrušila armádu.

Tudy tančila píseń:

20.6.2015 San Jose

Oficiální název země zní Panama (República de Panama). Panama je přímořský stát ve Střední Americe, mezi Tichým oceánem a Karibským mořem. Prochází jím strategicky důležitý Panamský průplav, který je jednou z nejvýznamnějších vodních cest na světě.

Horské pásmo se svými vrcholy dosahujícími přes 2400m, formuje zemi do tvaru „S“. Jsou zde hory na Karibském pobřeží, malé kopce a stepi na pobřeží Pacifiku. Nížiny představují přes 85% území. Tropické deštné lesy dominují v blízkosti průplavu, podél Karibského pobřeží a východní části země. K území Panamy se počítá přes 1000 ostrovů. Panamou protéká přes 500 řek a více než polovina země je zalesněná. V oblasti Panamského průplavu je země jen 80 467 m široká.

Rozloha Panamy je 77 082 km čtverečních, žije zde 2,8 milionu obyvatel, měnou je balboa a americký dolar. Úředním jazykem je španělština, ale ve větších městech se dá domluvit i anglicky, používají se zde i indiánské jazyky.

Hlavním městem a také největším městem země je Panama City založené roku 1519 španělskými dobyvateli. Stalo se výchozím bodem, z něhož se podnikaly výpravy určené k dobytí říše Inků v Peru.

Nejzajímavější místa: Panamá la Vieja – první Panama City vypálené r. 1671, nikdy neobnovené a nyní významné archeologické naleziště.

Panamský průplav – nejvýznamnější vodní cesta světa, je dlouhý 82 km, spojuje Atlantik a Pacifik.

Národní park Coiba- ochraňuje moře, ostrov Coibu a 38 dalších menších ostrovů v zálivu Chiriqui. Je pokryt tropickým deštným pralesem s výjimečným výskytem endemické flóry i fauny. Oblast je vynikající přírodní laboratoří, ve které se uskutečňuje výzkum mořských savců a hlubokomořských ryb tropické části východního Pacifiku.

Něco z historie: Území Panamy, u něhož Španělé přistáli roku 1501, se stalo kolonií již roku 1508. V letech 1524-1565 bylo součástí generálního kapitanátu Guatemala, poté do roku 1718 místokrálovství Peru a v letech 1818-1821 součástí Nové Granady. Panama vyhlásila samostatnost roku 1821, ale záhy byla připojena k federativní republice Velká Kolumbie. V souvislosti s chystanou výstavbou průplavu bylo ze strany USA podporováno separatistické hnutí, které vyvrcholilo roku 1903 vyhlášením nezávislosti.

Zajímavost: Indiáni z ostrova San Blas a provincie Darien fascinují svým primitivním životem původních Kolumbijců, kterému dávají přednost. Zachovávají si zvyky, zákony, tradice, oblečení a víru, které se vyvíjely po několik tisíciletí.

Chayanne a Panama: V roce 2003 se v Panamě pořádala soutěž Miss Universe. Této soutěže se zúčastnila i Češka. Chayanne zde vystupoval se svým obrovským hitem „Torero“

Tudy tančila píseň:

17.6.2015 Panama City

Oficiální název je Honduraská republika (República de Honduras).

Jméno Honduras, jež zemi dali Španělé, znamená ve španělštině hluboký záliv. Honduras hraniční s Guatemalou na severozápadě, se Salvadorem na jihozápadě a Nikaraguou na jihovýchodě. K Hondurasu patří několik menších ostrovů.

Země má přístup k Tichému i Atlantickému oceánu. Tichý oceán se dotýká honduraského pobřeží na jihu země zálivem Fonseca, Atlantik vybíhá do Honduraského zálivu. Významnější řeky odvádějící vodu do Atlantiku jsou Coco, Patuca a Ulúa, do Pacifiku se vlévá např. řeka Choluteca. Největší přírodní jezero v zemi je Yojoa.

Více jak 65% povrchu země je horského charakteru s průměrnou nadmořskou výškou 1000 m n. m.

Rozloha Hondurasu je 112 000km čtverečních, žije zde 8,725 milionu obyvatel, měnou je lempira.

Úředním jazykem je španělština, užívá se ale i angličtina a původní indiánské jazyky.

Hlavním městem je Tegucigalpa, jehož název pochází z výrazu Taguz-galpa indiánského jazyka Nahuatl a lze jej přeložit jako „stříbrné kopce“.

Nejzajímavější místa: Rezervace Río Plátano – zahrnuje zbytky jednoho z posledních tropických deštných pralesů se střední Americe. Vyznačuje se bohatou flórou i faunou. V hornaté krajině, která se svažuje se karibskému pobřeží, si asi dva tisíce původních obyvatel uchovalo svůj tradiční způsob života.

Copán – Rozsáhlé ruiny Copánu, jednoho z nejdůležitějších míst mayské civilizace a hlavního města říše v 5. až 9. stol., byly vykopány až v 19. století. Zbytky pyramid, teras, schodišť, náměstí a soch mayských panovníků odhalují tři hlavní stadia vývoje města předtím, než bylo začátkem 10. století opuštěno.

Něco z historie: Pro západní civilizaci byla země objevena Kryštofem Kolumbem, který spatřil břehy Hondurasu v roce 1502 během jedné ze svých objevitelských cest. Po španělském objevení oblasti se země brzy stala součástí španělského impéria jako součást generálního kapitanátu Guatemala.

Honduras vyhlásil nezávislost na Španělsku 15. září 1821. O rok později byl vzniklý stát podroben Mexikem. Mezi roku 1823 a 1839 byl součástí Spojených středoamerických provincií. Během 19. století proběhlo několik dalších nepříliš úspěšných pokusů o vytvoření federace středoamerických států. Honduras je nyní zcela nezávislým státem.

Zajímavosti: Honduras byl Aztéky nazýván Lugar de cordonices – Místo křepelek. Na ostrově Roatán, který je součástí souostroví Isla de le Bahía, žije malá československá komunita.

Tudy tančila píseň:

13.6.2015 Estadio Chochi Sosa Tegucigalpa

Při bližším pohledu zjistíte, že v době koncertu pršelo, ale že to nikoho neodradilo a Chayanne zpíval před vyprodaným stadionem.

Oficiální název je Salvadorská republika (Repúblika de El Salvador)

Je to nejmenší země Střední Ameriky. Salvador hraničí s Guatemalou, Hondurasem a na západní části má přístup k Pacifickému oceánu. Je plný vzácných památek mayské civilizace a významných staveb španělského středověku. El Salvador disponuje impozantní přírodou tropického deštného pralesa, z něhož vystupují dominantní vulkány a vysokohorská jezera se svojí tajuplnou faunou a flórou. Má zajímavou a komplikovanou historii.

Rozloha Salvadoru je 21 040 km čtverečních, žije zde 6,2 milionu obyvatel, měnou je USD.

Úředním jazykem je španělština, k ostatním nejčastěji používaným jazykům patří angličtina (převážně v turistických centrech), náhuatl a mayské jazyky .

Hlavním městem je San Salvador, založený roku 1525. San Salvador, představuje průřez původních mayských tradic, španělské katolizace a hrdé současnoti země.

Nejzajímavější místa: Národní park Cerro Verde – lze zde vystoupat na vrchol sopky Santa Ana, v jejímž kráteru se ukrývá jezero neuvěřitelně zelené barvy.

La Palma- La Palma je barevné městečko poblíž honduraských hranic. Je zvláštní tím, že se v něm usídlil umělec Fernando Llort a naučil místní malovat a přivydělat si. Téměř každý dům je nádherně ozdoben, v parku jsou krásné mozaikové lavičky.

Joya de Cerén – významná památka, jediná v Salvadoru, která se dostala na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jde o pravěkou vesnici, kterou zasypal sopečný popel, a tak ji zakonzervoval pro budoucí generace podobně jako italské Pompeje.

Něco z historie: Salvador byl v dávné minulosti součástí Mayské říše a jsou zde pozůstatky jejich starodávných měst. V letech 1524-33 byla indiánská říše Pipilů, Cuzcatlán dobyta Španěly a stala se součástí vícekrálovství Nového Španělska. Na tomto území vznikl San Salvador a Sonsonate. Sonsonate roku 1560 připadlo kapitanátu Guatemala.
15. září 1821 získalo území samostatnost a po zhroucení Mexické říše (1823) se San Salvador a Sonsonate spojily ve stát Salvador, který byl v letech 1821-39 součástí Spojených středoamerických provincií. Poté následovalo období konfliktů, převratů, politické nestability a posilování vazby na USA. Roku 1931 byl první pokus, který měl vést k demokracii, avšak byl následován řadou vojenských diktatur.

Tudy tančila píseň:

11.6.2015 Gimnasio Nacional San Salvador

Oficiální název země Guatemala (República de Guatemala)

Název Guatemala pochází od indiánského slova v nahuatlu Cuauhtemallan, které znamená místo (země) obklopené stromy (lesy), protože téměř polovinu státu pokrývají tropické lesy.

Guatemala hraničí s Mexikem, Belize, Hondurasem a Salvadorem, země má 400 km pobřeží.

Rozloha Guatemaly je 1,5* větší než rozloha České republiky – 108 889km čtverečních. Žije zde 14,7 milionu obyvatel, měnou je guatemalský quetzal.

Úředním jazykem je španělština, v turistických střediscích se hojně používá angličtina. Často používané jsou také mayské jazyky – např.akateko, mam, xinka ad. (celkem 21).

Hlavním městem je Ciudad de Guatemala, město založené roku 1776 jako Nueva Guatemala dela Asunción.

Největší zajímavosti Guatemaly: Antigua- Bývalé hlavní město Guatemaly založené v roce 1543, jež bylo v roce 1773 značně poškozené zemětřesením Nikdy nebylo obnoveno do své tehdejší krásy a významnosti. Od roku 1979 je zapsána na seznamu UNESCO.

Jezero Atitlan – v podstatě zatopený sopečný kráter, pod jeho hladinou se ukrývá starobylé mayské město Samabaj, objevené až v roce 1996.

Tikal- Majestátní ruiny mocného mayského města, jednoho z nejdůležitějších center zdejší civilizace, jejíž vrchol se datuje přibližně do 4. až 10. století. V Tikalu žilo v dobách jeho největší slávy kolem padesáti tisíc lidí, kteří obývali úctyhodné tři tisícovky budov na ploše téměř dvaceti kilometrů čtverečních.

Quiringa- bohaté archeologické naleziště. Quiringa byla osídlena od 2. stol. a v 8. století se stala hlavním městem prosperujícího státu. Ruiny města obsahují památky z té doby, včetně působivé série vytesaných stél a kalendářů, které jsou hlavní zdrojem pro studium mayské civilizace.

Něco z historie:

10 000 př.n.l.: První lidé osidlují území Guatemaly

2000 př. n.l.: Počátek civilizace Mayů

600 př.n.l.- 100 n.l.: Vrcholná doba Mayů. Město El Mirador má v době největšího rozkvětu přes 100 tisíc obyvatel. Náhle však zaniká (první kolaps mayské říše). Poté začíná rozkvétat mayská kultura znovu, ale tentokrát v okolí města Tikal. Na rozdíl třeba od Inků měli Mayové vlastní písmo.

8 – 9 stol. n.l.: Za nejasných okolností království Mayů kolabuje. Možnými důvody pádu jsou změna klimatu, politické problémy…. Nově vzniká celá řada samostatných mayských států.

1523: Pedro de Alvarado přivádí ze severu Španěly na území dnešní Guatemaly. V tuto dobu proti sobě mayské státy vedou nespočet válek. Někteří mayové se kolonizátorům podrobí, jiní se jim vzepřou. Ve třicátých letech je většina revolt potlačena. Poslední mayský národ Itzá – v oblasti Peténu – si udržuje nezávislost po více než 100 let a podaří se ho pokořit až v roce 1697.

Tudy tančila píseň:

9.6.2015 Estadio Ejercito Ciudad de Guatemala